| 6 min

Plastové obaly - vzestup, pád a vše mezi tím

Plasty jsou v současnosti považovány za nutné zlo. Nechceme s nimi žít, ale zároveň nedokážeme žít bez nich. Tedy alespoň, zatím ne.

Dnes více než kdy předtím myslíme na životní prostředí a zoufale se snažíme omezit používání plastů:

  • cestovní hrnky na kávu místo plastových na jedno použití,
  • znovu použitelné nádoby na pití místo plastových lahví,
  • opakovaně použitelné nákupní tašky,
  • papírová brčka,
  • bambusové zubní kartáčky,
  • dokonce i znovu použitelné bavlněné tampony nebo odličovací polštářky…

…zkrátka vše na co si vzpomenete.

Věděli jste ale, že plasty byly původně vyráběny jako udržitelné řešení, které mělo pomoci chránit životní prostředí?

listopadu 17, 2020

Vzestup plastů

Plast je souhrnné označení pro materiál zvaný polymer, který se skládá z dlouhých řetězců molekul. V doslovném výkladu tento název znamená "obsahující mnoho částí”.

Tyto polymery se vyskytují jednak přirozeně ve formě celulózy, ropy či jiných fosilních paliv, jednak synteticky.

Vynález syntetických polymerů ve světě způsobil revoluci. Umožnily nám vyrábět odolnější, lehčí a flexibilnější plasty, a tím se rozšířily i možnosti jejich využití.

Druhá světová válka způsobila rozmach plastikářského průmyslu, který vytvořil alternativní materiál k jinak vzácným výrobním zdrojů.

Jen ve Spojených státech vzrostla v tomto období výroba plastů o 300 %.

Zanedlouho jsme považovali plasty za zázračný vynález, který by mohl sloužit jako náhrada za jakoukoli látku - byly ekonomicky výhodné a jejich použití se zdálo být neomezené.

"Možnosti plastů poskytly některým pozorovatelům téměř utopickou vizi budoucnosti s množstvím hmotného bohatství [...]."

Citace: Sciencehistory.org

Pád plastů

Jestliže plasty byly (a někteří budou tvrdit, že stále jsou) tak obdivuhodným produktem, proč se zdá, že jejich vláda skončila?

Úspěch plastů zároveň předznamenal jejich zánik, protože plasty jsou sice snadno jednorázově použitelné, ale jsou také navrženy tak, aby vydržely navždy.

V šedesátých letech se v oceánech poprvé objevila přílivová vlna plastového znečištění a odpadu. V této době si lidé začali stále více uvědomovat závažnost environmentálních problémů.

S tím, jak se v 70. a 80. letech 20. století šířilo povědomí o znečišťování planety a obavy z něj, začaly plastové zbytky a doba jejich rozkladu trápit environmentální pozorovatele.

Kromě toho, plasty se již nadále nezdály být tak neškodné a hygienické, jak se dříve předpokládalo.

Aditiva a jisté chemické látky, které dělaly plasty silnými, lehkými a pružnými, potenciálně představovaly riziko pro lidské zdraví. Dosud neexistovaly žádné studie o tom, jak by tyto chemické látky mohly negativně ovlivnit kvalitu našeho jídla a vody, ani jaké zdravotní následky přinese jejich působení a postupné hromadění v našem těle.

Kromě toho se plasty postupně staly synonymem pro levné, nahraditelné a padělané výrobky.

Blue Planet efekt

Reputace plastů ještě více opadla po takzvaném Blue Planet efektu vyvolaném dokumentem britské BBC.

Dokumentární seriál BBC Blue Planet, který byl uveden na trh v roce 2001, odhalil znepokojující realitu plastového znečištění v našich oceánech a poprvé tuto problematiku uvedl do veřejné sféry. Věci se potom začaly hýbat.

V roce 2018 přišla BBC s pokračováním nazvaným Blue Planet II. Byl to další obrovský hit, který se znovu stal katalyzátorem veřejného povědomí o životním prostředí a naší přírodě.

Ikonická fotografie

Fotograf podvodního života Justin Hofman a jeho ikonická fotografie mořského koníka z roku 2017, který se drží růžové vatové tyčinky nebo Hofmanovo video, díky kterému se mořská želva stala symbolem anti reklamy na plastová brčka, změnily vnímání plastů po celém světě.

Mořský koník s vatovou tyčinkou

Lidé byli zasaženi srdcervoucími obrazy, které ukazovaly nepříznivý dopad plastových výrobků na životní prostředí a volně žijící zvířata.

"Vědci věděli o problému s plasty již dlouhou dobu, ale teprve nedávno si veřejnost více uvědomila dopad plastů na životní prostředí a způsob, jakým by mohla změnit své chování a využít svou kupní sílu k tomu, aby v odvětví přinesla pozitivní změnu."

Citace: Lydia Butler, DS Smith Specialista na udržitelnost a projekty zákazníků

Čas na změnu: už žádný plast?

Plast byl původně představen jako symbol pohodlí a otázka jeho recyklace prostě dříve nebyla skutečným tématem.

Ovšem s rostoucím povědomím veřejnosti o destruktivních dopadech plastů nabízí plastikářský průmysl v 80. letech 20. století recyklaci jako řešení.

Dnes se recykluje skromných 9 % všech plastů, které byly kdy vyrobeny. 12 % je spáleno a přibližně 79 % končí na skládkách nebo v našich oceánech.

Pokud nic neuděláme, mohlo by do roku 2050 být v oceánech více plastů než ryb, jak ukazují některé předpovědi.

Proč v technologicky pokročilém věku samořiditelných aut a na prahu vesmírné turistiky není recyklováno více plastů?

"Svět se nachází v bodu zvratu. Po tisíciletí byly výrobní a spotřební cykly kruhové, s přirozeným konzistentním tokem: množství odpadu se rovná množství vstupů.”

Citace: Tom SZAKY, CEO, Terracycle

Kdyby byla recyklace snadná, tak by recykloval každý. Ale náš současný systém typu vyrob-použij-zlikviduj ukazuje, že to není tak jednoduché.

Za prvé, plasty přicházejí v mnoha různých tvarech a velikostech s ohledem na způsob jejich využití.

Tato výhoda je zároveň největší překážkou, protože i pro současnou technologii je stále příliš těžké vzájemně rozlišit různé druhy plastů a oddělit je od sebe. Jejich společnou recyklací se z nich stane plast velmi nízké kvality, který má pouze malé nebo vůbec žádné tržní využití.

Za druhé, recyklace vyžaduje obrovské úsilí a velké investice. Je ekonomičtější vyrábět nové plasty ze surových materiálů, než využít použité či recyklované plasty. Vlády postupně upravují legislativu a vybízí tak firmy, aby používaly recyklované plasty. A právě tento typ aktivit může naklonit jazýček vah ve prospěch finanční efektivity recyklace a umožní recyklovat více druhů plastů.

A nakonec se dostáváme ke kulturnímu faktoru. Plasty se staly nepostradatelnou součástí našich moderních a rychle se rozvíjejících životů. Plasty jsou všude kolem nás a všichni z nich máme prospěch.

Tím, jak používáme plasty pro další a další účely, vyrábíme jich více a více. Výsledkem je neuvěřitelných 8 milionů tun plastů končících každoročně v našich oceánech. Proto musíme přehodnotit naše současné plastové hospodářství.

Jsme ale opravdu připraveni a ochotni vzdát se života v plastovém luxusu?

Moc lidu

Plasty jsou nekonečným příběhem, kde hraje svou roli každá země a každá firma.

To, jakou roli v příběhu hraje vaše firma, může mít velký vliv na vaši image. Potvrdilo to i několik snímků, které obletěly svět jako bouře v kampani Greenpeace.

Kampaň Greenpeace #IsThisYours zaplavila jak Instagram, tak Twitter, kde se snaží upozornit na firmy používající jednorázové plastové obaly. Veřejnost stále více oceňuje svůj pozitivní vliv na environmentální dění a sociální média v tom hrají významnou roli.

#isthisyours kampaň

Zdroj: #isthisyours Instagram 

Spotřebitelé stále méně důvěřují informacím, které ze všech stran dostávají. Sociální média jim umožnila veřejně zpochybňovat data, zpochybňovat tvrzení politiků a cítit se více zapojeni do veřejné diskuse.

Se změnou klimatu můžeme být vůbec poprvé svědky situace, kdy mají spotřebitelé moc nad tím, jak se firmy rozhodují.

“Lidé se nutně nemusejí zabývat životním prostředím více než před tím, ale všichni si jej více uvědomujeme a celé téma se stalo populárnějším."

Úprava současných právních předpisů a zákonů je dlouhodobě prospěšná pro všechny strany.

Některé firmy by mohly takřka přes noc úplně přejít z plastu na lepenku, pokud by to bylo nutné. Ovšem tyto firmy si domnívají, že spotřebitelům jde hlavně o produkt samotný, nikoliv tak o jeho obal. Výsledkem je, že k přechodu na lepenku zde nedojde.

Jsou to většinou velké značky s velkou viditelností, které dělají změny jako první.

Navíc existuje řada produktů, které i přes použité plasty lidé nepřestanou kupovat. Spotřebitelé v těchto případech nebudou iniciovat změnu a některé firmy si to velmi dobře uvědomují.

Jedním z hlavních faktorů, proč firmy váhají zakázat nebo snížit používání plastových obalů, jsou náklady. Vlády by měly nabídnout podporu a vést trh k větší míře recyklace. Několik členských států EU zvažuje zavedení takzvaných modulovaných recyklačních poplatků za plastové obaly. Ty by měly vybízet firmy k tomu, aby více investovaly do správných technologií a používaly správný druh materiálů.

„Zdravé oceány mohou podporovat zdravé lidi a zdravé zisky, pokud je necháme [...]. Znamená to použít právní předpisy, inovace a volby spotřebitelů k nahrazení poptávky po plastech a omezení znečištění lepšími alternativami."

Citace: Erik Solheim, Výkonný ředitel, Životní prostředí OSN

Vzniká i řada dalších podobných iniciativ. Evropa zakázala a omezila některé jednorázové plastové výrobky od května roku 2019, které dohromady tvořily 70 % veškerého mořského odpadu. Podobně čínský zákaz dovozu plastového odpadu z roku 2018 posunul celé odvětví plastových obalů k nalezení životaschopnějšího řešení.

"Recyklační systémy nikdy neudrží krok s plastovou výrobou. Jediným řešením plastového znečištění je vyrábět méně plastu.”

Citace: Kate Lin, Senior Campaigner, Greenpeace východní Asie

Změna v obalovém průmyslu?

Průmysl plastových obalů se hodně změnil a stále se výrazně vyvíjí. Klíčová je však větší transparentnost.

Recyklace je jen jedním z řešení. Někdy je energeticky náročnější recyklovat určité druhy plastů a není jisté, zda je pro životní prostředí skutečně lepší tyto plasty recyklovat. Náročnost dopravy těchto plastů do specializovaných recyklačních zařízení totiž vyprodukuje více emisí CO2 než bude recyklací ušetřeno.

Každopádně zavedení inovativních strategií obalového hospodářství, které zajistí to, že mohou být obaly znovu použitelné, recyklovatelné nebo kompostovatelné, je správnou cestou pro udržitelnou budoucnost.

Více se o této problematice se dozvíte také v našem článku Plastové vs. Lepenkové obaly.